|
|
Aesthetics of Periphery and Border (To Selected Aspects of Periphery and Border Phenomenon in Slovak Literature of the 20th Century in Central European Context).
Passia, Radoslav ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Barborík, Vladimír (oponent) ; Káša, Peter (oponent)
Radoslav P a s s i a Estetika okraja a hranice (K vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte) Abstrakt Táto dizertačná práca sa venuje vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte. V úvodnej časti Hranica autor analyzuje niektoré texty stredoeurópskych autorov, ktoré sú tematicky zasadené do prostredia východných Karpát. Tento multietnický región je jedným z relatívne nezávislých kultúrnych areálov strednej Európy a je charakterizovaný unikátnou kombináciou hraničných izoglos geografického, jazykového a kultúrneho charakteru. Autor považuje za jeden z charakteristických prvkov literárneho zobrazenia východokarpatského hraničného areálu v 20. storočí naratívnu perspektívu cudzinca, vyhnanca alebo prisťahovalca v kombinácii s témami hranice a konfliktu medzi domácim a cudzím. Autor opisuje aj základné ideologické konštanty spojené s literárnym zobrazením tohto areálu. Spisovatelia (najmä českí a poľskí), ktorí nepochádzajú z východokarpatského hraničného areálu využívajú postavy cudzincov predovšetkým na reflexiu vzťahu medzi moderným a tradičným. V prózach autochtónnych autorov sa prostredníctvom postáv cudzincov často zobrazuje sebakolonizačné kultúrne úsilie areálu vo vzťahu k...
|
|
|
Tři příběhy mezi Východem a Západem: "Ctnostný jinoch", "Božský milenec", "Obětování dítěte"
Špicová, Zuzana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Práce se zabývá realizací tří syžetů - "Ctnostný jinoch", "Božský milenec" a "Obětování dítěte" - v různých literaturách Východu a Západu. U každého syžetu je představena jeho základní podoba, postavy/(arche)typy a motivy a jejich možné varianty v závislosti na kulturním, literárním a náboženském/mytologickém prostředí. S využitím historické a srovnávací poetiky jsou jednotlivé syžety sledovány od prvních dochovaných realizací v literaturách evropských i mimoevropských až po zpracování moderní. Důraz je kladen na konkretizaci a uspořádání jednotlivých motivů, proměny v závislosti na příslušném nábožensko-mytologickém rámci a na napětí mezi stejným a různým, obecným vzorcem a konkrétní realizací, typem a postavou.
|
|
|
Komparativní přístupy Karla Krejčího v jeho pojetí české a polské literatury
Matějková, Veronika ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Trávníček, Jiří (oponent)
Dizertační práce zachycuje a interpretuje střety mezi literárněvědnými dobovými diskurzy na jedné straně a jednotlivcem v postavě bohemisty, slavisty a komparatisty Karla Krejčího (1904- 1979) na straně druhé. Na základě autorových literárněhistorických a komparatistických studií i jeho účasti v soudobých metodologických diskusích dizertace analyzuje, jak se tyto střety promítaly do jeho pojetí literárněvědné metody i práce literárního historika a komparatisty obecně. Vychází přitom z rozporuplné recepce Krejčího vědecké tvorby: zatímco je uznáván jako veličina slavistických studií, tak v celkovém kontextu české literární vědy zaujímá marginální pozici "outsidera". Dizertace sleduje, jak autor stál se svými metodologickými stanovisky v opozici vůči převládajícímu trendu. Jako adept slavistiky kritizoval její tzv. vlivologii a pozitivistické metody; v meziválečném období se přiklonil k sociologii literatury, přestože si nezískala popularitu; přes zaujetí fenomenologií i formalismem hájil svou "historicko-sociologickou" pozici vůči prosazujícímu se strukturalismu; v padesátých letech napsal "marxistické dějiny polské literatury", nikdy se ovšem s marxistickou vědou zcela neztotožnil; tvořil komparatistické studie v době, kdy byla komparatistika ještě odsuzována jako "kosmopolitní vlivologie"....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Aesthetics of Periphery and Border (To Selected Aspects of Periphery and Border Phenomenon in Slovak Literature of the 20th Century in Central European Context).
Passia, Radoslav ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Barborík, Vladimír (oponent) ; Káša, Peter (oponent)
Radoslav P a s s i a Estetika okraja a hranice (K vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte) Abstrakt Táto dizertačná práca sa venuje vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte. V úvodnej časti Hranica autor analyzuje niektoré texty stredoeurópskych autorov, ktoré sú tematicky zasadené do prostredia východných Karpát. Tento multietnický región je jedným z relatívne nezávislých kultúrnych areálov strednej Európy a je charakterizovaný unikátnou kombináciou hraničných izoglos geografického, jazykového a kultúrneho charakteru. Autor považuje za jeden z charakteristických prvkov literárneho zobrazenia východokarpatského hraničného areálu v 20. storočí naratívnu perspektívu cudzinca, vyhnanca alebo prisťahovalca v kombinácii s témami hranice a konfliktu medzi domácim a cudzím. Autor opisuje aj základné ideologické konštanty spojené s literárnym zobrazením tohto areálu. Spisovatelia (najmä českí a poľskí), ktorí nepochádzajú z východokarpatského hraničného areálu využívajú postavy cudzincov predovšetkým na reflexiu vzťahu medzi moderným a tradičným. V prózach autochtónnych autorov sa prostredníctvom postáv cudzincov často zobrazuje sebakolonizačné kultúrne úsilie areálu vo vzťahu k...
|
|
|
The Avant-Postman: James Joyce, the Avant-Garde, and Postmodernism
Vichnar, David ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Symington, Micéala (oponent)
Disertační práce s názvem "The Avant-Postman: James Joyce, the Avant- Garde and Postmodernism," se pokouší sestavit literární genealogii vycházející z odkazu Jamese Joyce - tedy genealogii joyceovské avantgardy a experimentální literatury, která po ní následuje. Práce pokládá dvě Joyceova poslední díla, tj. Odyssea a Plačky nad Finneganem, coby východiska pro poválečné literární avantgardy ve Velké Británii, Spojených Státech a Francii v období tzv. "postmodernismu". V Úvodu práce je joyceovská avantgarda založena na Joyceově souvislém zkoumání materiálnosti jazyka, jakož i na skutečnosti, že Plačky nad Finneganem, vydávané časopisecky pod názvem "Work in Progress" v magazínu transition, byly součástí tzv. "Revoluce slova" (Revolution of the word), avantgardního programu, který vytvořil a zastával editor časopisu, Eugene Jolas. Joyceovské zkoumání materiálnosti jazyka vychází ze tří klíčových estetických podnětů: pojetí jazyka coby konkrétní fyzické stopy, náchylné vůči zkreslení či vymazání; chápání literárního jazyka coby kopie a padělku slov druhých autorů; a tvorby osobního idiomu coby "autonomního" jazyka pro opravdu moderní literaturu. Materiál je rozdělen do osmi kapitol, dvě pro Velkou Británii (od Johnsona přes Brooke-Rose k Sinclairovi), dvě pro USA (od Burroughse a Gasse k Acker a...
|
|
|
Hlavní motivy v litevské literatuře devadesátých let 20. století. Analýza a srovnání dvou pohledů.
Adamová, Jevgenija ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
(česky) Předmětem této práce je srovnání dvou děl litevských autorů z devadesátých let dvacátého století. Jmenovitě se jedná o Šumění pokácených stromů Grigorije Kanoviče a Skleněnou zemi Vandy Juknaitė. Metodologicky se pohybujeme v rámci komparatistiky, v procesu porovnávání dojde ke srovnání jevů, jako jsou jazyk a styl děl, symbolika jejich názvů a opakující se motivy. Dále srovnáváme pohled na dějiny a odraz dějin a reálií v těchto dílech. Po stručném ale detailním seznámení s autory a díly postupně objevujeme prvky a rysy obou děl srovnáváme je a konfrontujeme spolu navzájem a snažíme se proniknout do jejich vnímání světa a otázek příznačných pro dobu napsání děl. Významným přínosem práce je rovněž překlad Skleněné země Vandy Juknaitė do češtiny a překladatelské poznámky zaobírající se myšlenkovým a jazykovým světem tohoto díla.
|
|
|
Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina
Iljašenko, Marie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina se zabývá vztahem mezi krajinou, textem, pamětí a kulturní identitou. Vymezuje a zkoumá paměťové konstrukty, které se ve spojení s těmito regiony objevují v německy psané, polské a ukrajinské literatuře pomocí kulturně-sémiotického a literárně-komparatistického přístupů. Těmto dvěma přístupům jsou věnovány první dvě kapitoly, které jsou především teoretické. Jádro práce tvoří beletristické a básnické texty. Řazení textů zčásti kopíruje průběh vzniku paměťových konstruktů, k nimž dochází postupně ve všech třech literaturách. Vznikají po té, kdy Halič a Bukovina přestávají být součástí některého ze státních celků. Práce je členěná tématicky, součásti každé kapitoly je část věnovaná německy psané, polské a ukrajinské literatuře. První kapitola se zabývá haličskou a bukovinskou imaginární topografií, geografií a symbolickými mapami. Tématem druhé je kulturní identita, která se o paměťové konstrukty opírá. Třetí kapitola je věnovaná nejrůznějších mýtům, konstruktům a literárním fenoménům, které se podílely na vzniku obrazu Haliče a Bukoviny jako krajin paměti.
|
host ::
RSS.